Prosincová debata v Lidovém domě

V prosinci uspořádala platforma Zvonečník a Masarykova demokratická akademie debatu v Lidovém domě k problematice emisí z dopravy. Popudem k této debatě bylo jednak rozšířené podvádění s emisemi, ale chtěli jsme také přiblížit některé zajímavé inovace. Již v pozvánce jsme připomenuli různé konkrétní problémy i možná řešení.

V úvodu debaty nás dr. Radim Šrám seznámil s důsledky znečištění ovzduší z dopravy na zdravotní stav populace. Uvedl, že EU má proti USA měkčí imisní limity a zdůraznil, že prachové částice přinášejí riziko kardiovaskulárních onemocnění, s oxidy dusíku jsou spojené dýchací potíže a benzo[a]pyren poškozuje genetický materiál. Vladimír Vlk coby poradce ministra průmyslu a obchodu nás seznámil s možnostmi ekologické obměny vozového parku veřejné správy a také zdůraznil význam vzdělávání místních samospráv. S dalšími panelisty a účastníky debaty jsme se věnovali některým konkrétním problémům.

V Česku jezdí desetitisíce dieselů s odstraněnými filtry pevných částic. Účastníci debaty jednoznačně odmítli praxi autoservisů, které vytloukání filtrů nabízejí. Majitelům vozů autoservisy především zamlčují, že takové vozy nejsou způsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Autoservisy sice mohou legálně poskytovat službu odstranění filtru, ale takové vozy by ani neměly opustit autoservis po silnici. Autoservisy přitom zákazníkům přímo lžou, že filtry jsou naprostou zbytečnou věcí a nejlepší je jejich trvalé odstranění. Na tyto nekalé praktiky by se měla zaměřit Česká obchodní inspekce a podnět k tomu již opakovaně dostala. Údajně se problematikou zabývá a pokud zjistí porušení právních předpisů spadajících do její působnosti, budou vůči kontrolovaným osobám vyvozena příslušná opatření.

Problém je také s účinnými kontrolami vozů s odstraněnými filtry pevných částic. Podle účastníků debaty je jednoznačně potřeba zavést sankce a mobilní kontroly na silnicích sledující povinnost vybavení vozů. Podle doc. Michala Vojtíška k tomu v některých případech může postačit endoskop, jindy je potřebná adekvátní kouřová metoda. Ten se také s přítomným dr. Miroslavem Šutou vyjádřil ke vhodnosti zavedení limitu pro nejmenší nanočástice, které mohou pronikat přes plíce do krve a váže se na ně nejvíce rakovinotvorných látek. Podoba takového limitu a způsob měření jsou dosud diskutovány v odborné veřejnosti.

Bohužel podvody se netýkají jen servisů automobilů, ale i přímo výrobců. V roce 2015 automobilka Škoda přiznala 1,2 milionu vozů vyrobených hlavně v letech 2009-2013, které obcházejí měření emisí. Podvádění se přitom snaží bagatelizovat i mnozí politici. Nové automobily sice při běžném provozu mohly více kouřit, ale mnoha jejich majitelům to ani nemuselo vadit. Budou ale nakonec moci věřit také například údajům o spotřebě a není pro prodejnost českých automobilů na světových trzích důležitá jejich důvěryhodnost?

Vedle výroby nových automobilů je nutné zmínit také "ekologické" poplatky bránící ojetinářům koupit si nové vozy. Byly zavedeny v roce 2009, prosadil je Martin Bursík a jsou již zřejmé jejich důsledky. Vozový park v Česku stárne a vyšší poplatky na vyřazení starých ojetin prodražují majitelům nákup novějších vozů. Místo takových obměn proto staré (a nejkouřivější) ojetiny zůstávají déle v provozu. MŽP by mělo tento přístup změnit. Doc. Vojtíšek také připomenul fakt, že i starší automobily se dají vybavit účinnými filtry. Mnohé také překvapil, že emise zahradních křovinořezů mohou být mnohem škodlivější, než emise moderních automobilů.

K problematice elektromobilů vystoupil dr. Šuta a zdůraznil, že například 10 tisíc elektromobilů v Praze by byla jen "třešnička na dortu" s minimálním reálným efektem v celkových emisích z dopravy. Miroslav Vejman z GWL/Power se věnoval problematice životnosti baterií elektromobilů. Lithiové baterie podle něj mají udávanou životnost 2000 cyklů, ale jejich jen částečné vybíjení prodlužuje jejich životnost. I se sníženou kapacitou mohou najít uplatnění například jako uložiště energie pro solární elektrárny. Debata také ukázala, že bohužel jen minimum lidí se dosud zabývalo řešením standardizace a recyklovatelnosti baterií elektromobilů. Veřejná podpora výroby takových baterií by mohla být systémovým řešením k rozvoji elektromobility.

Dopravu je možné plynofikovat a elektrifikovat. Těmito směry se dosud vydával program Čistá mobilita. Jenže inovační potenciál mohou mít i nová konstrukční řešení spalovacích motorů jako DiesOtto, nebo kombinace paliv dieselgas (dnes se již rozšiřující mezi kamiony). Bohužel i naše debata ale ukázala, že většině veřejnosti DiesOtto nebo dieselgas nic neříkají. Na stránkách Zvonečníku k emisím z dopravy je s nimi možné se blíže seznámit, viz odkaz.

->prezentace doc. Vojtíška ke stažení -zde-

Připravil Jiří Jakl