Alternativní pohony
Benzín a nafta jsou v dopravě konvenčními palivy a vyrábí se z ropy. Jejich spalováním mohou vznikat rakovinotvorné aromatické uhlovodíky a mikročástice, ale také relativně více CO2. Využitelných je řada alternativních pohonů.
LPG: Zkapalněný ropný plyn je dosud nejrozšířenější alternativní palivo. Jde o propan-butan, který vzniká jako vedlejší produkt štěpení uhlovodíků při výrobě benzínu.
CNG: Zkapalněný zemní plyn tvoří methan a je považovaný za nejčistější fosilní palivo. Snížené, nebo dokonce prakticky vyloučené jsou nejhorší složky ve výfukových plynech. Motory na CNG mají také poměrně tichý chod a levný provoz.
Biopaliva: K biopalivům řadíme líh, rostlinné oleje (a jejich methylestery) i dřevo (respektive dřevoplyn). Kritizovány bývají kvůli konkurenci potravinovým plodinám na „hladovějící planetě“ a nešetrnému pěstování k půdě. Mohou se ale vyrábět také z odpadní biomasy.
Vzduch: Stlačený vzduch může pohánět torpéda, ale také automobily. Pneumatický motor neprodukuje žádné škodlivé emise. Energii ale vyžaduje stlačení vzduchu a jeho zásoba limituje nevelký dojezd.
Elektřina: Čistý druh energie, který lze nehlučně, bezemisně a s účinností kolem 90% využít v elektromotorech. Samotná výroba elektřiny ale k životnímu prostředí šetrná zdaleka být nemusí. Předností vozů s elektrickými motory je nespotřeba energie při stání a možnost alespoň částečně "recyklovat" energii při brzdění zpět na elektřinu (této možnosti se využívá také u hybridních vozů). Bateriové elektromobily lze také cíleně dobíjet z přebytkové energie z obnovitelných zdrojů. Elektřina běžně pohání tramvaje, trolejbusy, lokomotivy a metro.
Vodík: Mnohdy je přezdívaný jako palivo budoucnosti. Jeho využitím v palivových článcích vzniká rovnou elektřina a čistě voda. Vyrábí se buď z uhlovodíků, nebo elektrolýzou vody. Elektrolýza je energeticky náročná, ale lze k ní využít i elektřinu ohrožující elektrickou síť přepětím. Vozy poháněné vodíkem jsou druhem elektromobilů a je tu možná také kombinace s klasickým bateriovým pohonem.